Studie: Výzkum zimních blesků může prodloužit životnost větrných elektráren

Zimní blesky, neboli také SWAL blesky, vznikají téměř výhradně v bezprostřední blízkosti větrných elektráren a mají zápornou polaritu, stejně jako většina běžných přírodních blesků. Ta vzniká tak, že se ve spodní části mraku nahromadí záporný elektrický náboj. Zem pod mrakem má v tu chvíli naopak náboj kladný. Když blesk udeří, přenese záporný náboj z mraku dolů do země. SWAL blesky se objevují v zimních měsících s teplotami těsně nad bodem mrazu během přechodu oblaků se silným záporným elektrickým nábojem.

"Vznik blesků je i přes téměř tři století výzkumu stále jednou z nevyřešených otázek atmosférické fyziky. Nově popsaný jev nabízí unikátní přírodní laboratoř, kde můžeme blesky zkoumat. Studium těchto hraničních podmínek může pomoci pochopit mechanismus vzniku blesků obecně, nejen u větrných elektráren," sdělil vedoucí výzkumu Martin Kákona z ÚJF AV ČR. Jeho tým na výzkumu spolupracoval s odborníky z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a s amatérskými pozorovateli ze sdružení Czech Thunderstorm Research Association.

Právě amatérští pozorovatelé upozornili v letech 2018 a 2019 na neobvyklé zimní blesky v okolí větrných parků. K analýze jevu ale bylo možné přistoupit až v roce 2021 díky dostupnosti dat z celosvětové dobrovolnické detekční sítě pro sledování blesků a bouřek v reálném čase, takzvané Blitzortung.

Výzkumníci následně vyhodnotili měření mezi lety 2021 až 2024. Získaná data pak doplnili záznamy z globální pozemní sítě pro detekci blesků Earth Networks Total Lightning Network (ENTLN), radarovými snímky Českého hydrometeorologického ústavu a měřeními elektrického pole. Díky tomu identifikovali opakující se jev, který dostal pojmenování SWAL (Seasonal Wind Turbine-Associated Lightning) – sezonní blesk spojený s větrnými elektrárnami.

Výzkum se uskutečnil v Centru výzkumu kosmického záření a radiačních jevů v atmosféře (CRREAT). Podle spoluautora studie Ondřeje Ploce mělo jít původně o základní výzkum, který ale může mít neočekávaně velké praktické důsledky. Dřívější výzkumy totiž prokázaly, že během přibližně dvacetileté životnosti větrné turbíny dochází v průměru ke dvěma až třem poškozením způsobeným zásahem blesku.