ÚOHS: Sdílení elektřiny má z hlediska zakázek jiná pravidla než běžné dodávky
Sdílení komunitní elektřiny má pro obce a kraje z pohledu veřejných zakázek jiná pravidla než výběr dodavatele energie. Ve společném stanovisku o tom informoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Dokument, který je dostupný na webu ÚOHS, vyjasňuje pravidla pro sdílení elektřiny. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě.
"Naším cílem je poskytnout zadavatelům právní jistotu při využívání nových možností komunitní energetiky a současně zajistit soutěžní prostředí při zadávání veřejných zakázek a transparentní nakládání s veřejnými prostředky," uvedl ke stanovisku předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Sdílení elektřiny je v českém právu novým institutem, jeho podstatou je využívání vlastní vyrobené elektřiny, obvykle ze solárních panelů, a sdílení jejích přebytků s dalšími odběrateli. Nejde o podnikání založené na nákupu a prodeji energie.
"Z pohledu veřejného zadávání je klíčové, že pokud veřejný zadavatel získává sdílenou elektřinu za úplatu, jedná se zpravidla o veřejnou zakázku pravidelné povahy na dodávky. Uzavření takového smluvního vztahu proto podléhá pravidlům zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ÚOHS.
Popsal, jak dospět k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, sdílení elektřiny a standardní dodávky elektřiny jsou posuzovány odlišně. "Zadavatelé proto při stanovení předpokládané hodnoty zakázky na sdílení elektřiny nemusí započítávat hodnotu elektřiny nakupované prostřednictvím běžné smlouvy s obchodníkem. Tento závěr reflektuje zásadní rozdíly mezi oběma režimy. Zatímco obchodník zajišťuje garantovanou, nepřetržitou dodávku elektřiny a přebírá související rizika, sdílení je založeno na využití aktuálních přebytků výroby, jejichž objem ani dostupnost nelze předem garantovat," upozornil úřad.
Metodické stanovisko ÚOHS a ministerstev řeší také situaci, kdy mezi sebou elektřinu sdílí obec nebo kraj a jeho příspěvkové organizace či městské společnosti. Takový postup není při splnění podmínek považovaný za veřejnou zakázku. Zakázkou není ani vstup obce, kraje nebo jiné veřejné instituce do energetického společenství, situace by ale byla jiná v případě, že se za využívanou elektřinu platí.
Obce dosud mohly zakládat společenství s omezením maximálně na 1000 členů s omezenou územní působností, od 1. července letošního roku mohou být členy energetického společenství bez limitů.
Súvisiace články
Státní instituce i samosprávy by měly ještě více upřednostnit české potraviny
Více potravin i nápojů českého původů by měla pořizovat státní správa a samospráva pro stravování zaměstnanců a také pro veřejné a…
Špatně připravená obalová legislativa zdraží nákupy o tisíce korun, varují čeští podnikatelé
Nová evropská pravidla pro obaly mohou podle podnikatelů zdražit běžné zboží a zvýšit byrokracii. Nákupy běžného zboží mohou zákaz…
Pripájanie fotovoltík sa zmení. SEPS upraví prideľovanie kapacít pre nové zdroje
Výrobcovia „zelenej energie,“ ktorým štát v minulosti garantoval výkupné ceny elektriny, v roku 2025 zinkasovali tzv. doplatky v c…
Podporované elektrárne vlani dostali doplatky za 275 mil. eur. Polovicu bralo 60 firiem
Výrobcovia „zelenej energie,“ ktorým štát v minulosti garantoval výkupné ceny elektriny, v roku 2025 zinkasovali tzv. doplatky v c…
Pavel jednal se šéfem ČEZ Benešem o dění v energetice, mluvili i o rozdělení ČEZ
O aktuálním dění v české energetice dnes odpoledne jednal prezident Petr Pavel s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ…
Kalendár akcií
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
PRO-ENERGY CON 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.