Lidé se v souvislosti s větrníky obávají narušení krajiny i dopadu na zdraví

Návrh na vymezení akceleračních zón aktuálně zahrnuje 94 míst, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních elektráren. Seznam lze najít na webu ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Podle Lukášové pochází nejvíce připomínek od obcí, na jejichž území nebo v jejichž blízkosti je akcelerační oblast navrhována. Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí ČTK řekl, že většina měst a obcí, které se na svaz obrátily, aby je v jejich připomínkách podpořil, patří k těm, které by ve svém okolí měly mít akceleračních zón více, případně se v jejich blízkosti nachází jiný zátěžový zdroj, například dálnice. Podle Jiránka svaz požádaly o podporu nižší desítky obcí.

"Akcelerační zóny zcela odmítají, protože se obávají, že je to jenom nultý krok k tomu, než se tam následně postaví větrné elektrárny," popsal Jiránek.

Zhruba třetinu pak podle něj tvoří obce, které už ve svém okolí větrné elektrárny mají, nebo už mají smlouvu s investory na jejich výstavbu. "Ty nyní požadují, aby se hranice akceleračních zón upravily podle jejich potřeb nebo aby u nich naopak přibyly a povolovací řízení se tak zrychlilo," doplnil.

Jiránek dále uvedl, že nejčastější kritika se týkala hrozby narušení krajinného rázu a hluku, v menší míře pak obav ze stroboskopického efektu, který větrné elektrárny mohou mít. Jde o optický jev, který vzniká, když rotující listy turbíny přerušují sluneční paprsky a vrhají na okolí rytmicky se střídající světlo a stín.

Navržené akcelerační oblasti připomínkovaly i Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE), Česká společnost pro větrnou energii a Cech akumulace a fotovoltaiky. Podle nich mohou zóny pro větrnou energetiku namísto urychlení výstavby přinést nový mechanismus jejího blokování a omezit využití moderních technologií. Komora OZE o tom informovala v tiskové zprávě.

Pokud stát navržené podmínky nepřepracuje a nezajistí možnost jejich individuálního posouzení, mělo by se podle názoru asociací vyhlášení a účinnost akceleračních oblastí odložit.

Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že ČR patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.