Černobyl změnil postoj veřejnosti k jádru, důvěra se stále obnovuje, říká vědec
Černobylská havárie v dubnu 1986 měla zásadní dopady na postoj veřejnosti k jaderné energetice. Ten se nicméně začal negativně měnit už před ní, sdělil ČTK Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Důvěra společnosti v jadernou energetiku se podle vědce obnovuje do dnešních dnů.
Aktivisté začali podle Wagnera proti jaderné energetice vystupovat už v 70. letech, tehdy ale protesty cílily zejména proti testování jaderných zbraní. V 50. a 60. letech panoval ve světě velký obdiv k jaderné energii, od které si společnost slibovala zajištění velké části energetických potřeb lidstva. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že její rozvoj bude technologicky a ekonomicky náročnější, než se původně očekávalo. Na počátku 70. let přišla ropná krize, která vedla státy s rozvinutými technologiemi, které měly malé zásoby ropy, jako byla například Francie, k intenzivnímu rozvoji jaderné energetiky.
Wagner připomněl havárii nového reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity stejně jako zdravotní dopady na zaměstnance i obyvatele v okolí byly sice zanedbatelné, přesto událost západní společnost značně ovlivnila a zapříčinila, že se plánování i výstavba nových jaderných bloků v rozvinutých zemích začaly zpomalovat.
Havárie v Černobylu pak podle Wagnera obrat postoje veřejnosti k jaderné energetice dokonsls. Nastal při ní masivní únik radioaktivity, která zasáhla 200.000 kilometrů čtverečních evropského území a vyžádala si na 170 000 obětí. Nedůvěru veřejnosti prohloubilo i utajování skutečných důsledků havárie Sovětským svazem, jehož byla Ukrajina v roce 1986 součástí.
Po černobylské havárii se podle Wagnera rozvoj energetiky do značné míry zastavil. Přechod k elektroenergetice, ve které hrálo dominantní úlohu jádro, dokončila pouze Francie, následovaná Švédskem a Švýcarskem, které kombinovaly jaderné zdroje s vodními. Další státy od svých původních plánů na výrazný rozvoj jaderných zdrojů ustoupily.
V České republice má podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z minulého roku 59 procent respondentů obavy z používání jaderné energie. Výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podpořily zhruba čtyři pětiny populace.
Přestože přinesla havárie v Černobylu velký posun v požadavcích na bezpečnost jaderných technologií, obnovit důvěru veřejnosti k nim je v evropských zemích podle Wagnera náročným úkolem, který si vyžádá ještě spoustu času.
Súvisiace články
Reaktor jsme schopni postavit za pět let, říká šéf Rolls-Royce SMR. Šanci na zakázky mají i české firmy. S jednou výjimkou
Minulý pátek podepsali zástupci ČEZ s britskou společností Rolls-Royce SMR první smlouvu, která má vést k výstavbě malého modulárn…
Evropská komise tlačí na včasné doplnění zásob plynu, plošné cenové stropy zatím neplánuje
Evropa vstupuje do dalšího energeticky napjatého období. Válka s Íránem, která zásadně narušila globální trhy s plynem, komplikuje…
Velký přehled Emberu za rok 2025: Více než třetina elektřiny z OZE, poprvé více než z uhlí
Britský think tank Ember zveřejnil přehled vývoje elektroenergetiky za minulý rok. Poprvé podle něj obnovitelné zdroje překonaly u…
Výhodou malého modulárního reaktoru nakonec je, když je velký. Cena je ale pořád hádanka
Není přehnané očekávat, že naše děti budou ve svých domovech užívat elektrickou energii příliš levnou na to, aby se její spotřeba…
ONLINE: Svět nesmí dovolit, aby tento jaderný terorismus pokračoval, apeluje Zelenskyj na Rusko
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti 40. výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jadernéh…
Kalendár akcií
Od studentů po experty: Životní příležitosti české jaderné energetiky
SAPI Energy Conference 2026
XXXV. Seminář energetiků
Solární konference 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.