Státy EU schválily zákaz dovozu ruského plynu, Maďarsko a Slovensko byly proti

Nedodržení nových pravidel může mít za následek pokuty od 2,5 milionu eur pro fyzické osoby a od 40 milionů eur (970 milionů Kč) pro firmy, případně minimálně 3,5 procenta jejich celkového celosvětového ročního obratu nebo 300 procent odhadovaného obratu transakce.

Návrh prošel, ačkoliv proti hlasovali ministři ze Slovenska a z Maďarska. Česká republika hlasovala pro. Budapešť už avizovala, že chce zákaz napadnout u evropského soudu v Lucemburku.

"Slovensko hlasovalo proti přijetí nařízení z důvodu očekávaných negativních hospodářských a finančních dopadů, jakož i jeho potenciálních nepříznivých účinků na bezpečnost dodávek plynu," uvedl slovenský státní tajemník Marek Eštok.

Slovensko podle Eštoka podporuje společné evropské úsilí postupně snižovat závislost na dovážených fosilních palivech, ale volá po zohlednění geografických a ekonomických specifik nejdotčenějších států.

Zákaz dovozu ruského plynu začne pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před 17. červnem 2025 platit pro LNG od 25. dubna a pro potrubní plyn od 17. června. Pro dlouhodobé smlouvy na LNG začne zákaz platit od 1. ledna 2027.

U nejcitlivějších smluv, tedy dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu potrubím, začne zákaz platit 30. září 2027, pokud členské země budou schopny zajistit své cíle naplněnosti zásobníků. Nejzazší termín začátku zákazu dovozu plynu potrubím je 1. listopadu 2027.

Rusko bylo dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle unijního statistického úřadu Eurostat ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 západní státy zavedly četné sankce, jejichž smyslem je omezit Rusku příjmy z prodeje surovin, které financují válku. V roce 2025 ruský plyn představoval asi 13 procent dovozu do EU v hodnotě přes 15 miliard eur.