Vojenské lesy vybudovaly v CHKO Brdy 11 tůní, umožní život vzácným druhům

VLS s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) navázaly na první část revitalizace vodního režimu kolem dvou největších brdských rybníků v roce 2020, kdy tam vzniklo osm tůní o rozloze 800 metrů čtverečních a meandry na odvodňovacím příkopu. S budováním tůní za statisíce korun začaly VLS v roce 2018. Desítky jich vznikly například v lesích u Strašic, Obecnice, Mirošova a v okolí Jinců.

"Podmáčení okolních travních porostů přispívá k šíření zvláště chráněných vlhkomilných organismů. Tůně jsou domovem všech obojživelníků, kteří do této oblasti patří, tedy tří druhů čolků a pěti druhů žab," řekl Bohumil Fišer z AOPK. V budoucnu by měly podle něj přibýt vlhkomilné druhy ptáků z řad bahňáků - bekasiny, chřástalové, ale také jeřábi.

VLS dále vybudovaly pět větších vodních nádrží v lesní krajině a dále finišují se studií pramenných oblastí v Brdech. "V příštím roce spustíme revitalizaci vybraného prameniště v oblasti Voložného potoka pod vrchem Praha," řekl šéf brdské divize VLS David Novotný.

Na území CHKO Brdy jsou zadány nové dvě studie, zaměřené na další možnosti opětovného zadržení vody v krajině. Zaměří se na místa, která byla dlouhodobě odvodňována. První z nich se zaměřuje na plochy, které nadměrně utužil pohyb lesní techniky při kůrovcové kalamitě. "Srážky jimi velmi rychle odtékají z holiny pryč. Studie má za cíl navrhnout co nejjednodušší opatření, která na těchto místech znovu načechrají půdu a formou drobných louží a tůněk zpomalí odtok vody," řekl Fišer.

Druhá studie se zaměří na bývalé vojenské cvičiště na Předních Bahnech a Vlčí potok, kde jsou z minulosti úpravy, jež toto území odvodňují. "Vytipuje místa, jejichž úpravou nejsnáze docílíme zpomalení odtoku vody. Vzniknout by tu měly mokřadní biotopy, tůňky i nádržky s kolísající vodní hladinou. Plánuje se také úprava narovnaného a zahloubeného koryta Vlčího potoka," řekl mluvčí VLS Jan Sotona.