ČR pokrývá obnovitelnými zdroji 19 pct spotřeby energie, růst podílu je pomalý
Česká republika pokrývá 19 procent své hrubé konečné spotřeby energie obnovitelnými zdroji. Za posledních deset let se tento podíl zvýšil o zhruba čtyři procentní body. V EU tak Česko patří k nejhorším, unijní průměr činí přes 26 procent. Ještě více pak ČR zaostává ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Její podíl činí 19,2 procenta, průměr v EU je téměř 50 procent. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu a informací, které ČTK poskytla Komora OZE.
Většinu, konkrétně asi 60 procent, veškeré obnovitelné energie v Česku v současnosti zajišťuje spalování dřeva. ČR tak podle komory zaostává hlavně v dalších obnovitelných technologiích.
"Česku chybí zejména větrná energie, biometan, tepelná čerpadla a fotovoltaika, především pro lokální spotřebu. S odkazem na jejich malý význam podobně zanedbáváme malé vodní elektrárny a solární kolektory. Ve střednědobém horizontu můžeme počítat s výraznějším nasazením geotermální energie, pokud ji včas začneme rozvíjet, což se ale dnes prakticky neděje," uvedl šéf Komory OZE Štěpán Chalupa.
Hlavním problémem je podle něj příliš pomalý rozvoj. "Příkladem je biometan: jeho výroba se v posledních letech každoročně zdvojnásobuje a loni dosáhla 17,2 milionu metrů krychlových. Stále jsme ale jen na zlomku potenciálu. Celková produkce by mohla pokrýt 15 až 20 procent současné spotřeby zemního plynu. Průmysl by dokázal investovat rychleji, potřebuje však stabilní a předvídatelné podmínky," řekl Chalupa.
Stát podle dosavadních strategií počítá pro rok 2030 s podílem obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie kolem 30 procent. Vzhledem k současnému stavu je tak podle komory pravděpodobné, že se cíl nenaplní. Energetická dovozní závislost Česka přitom dosahuje kolem 40 procent, jde hlavně o ropu a zemní plyn.
"O to důležitější je ale jejich podíl průběžně a přiměřeným tempem zvyšovat. K tomu ale potřebujeme dlouhodobou strategickou podporu státu, stabilní legislativu a předvídatelné podmínky. Nejde přitom zdaleka jen o přímé dotace. Důležitá je přiměřenost, kontinuita, předvídatelnost, garance, finanční nebo chytré daňové nástroje," dodal Chalupa.
Související články
Oszkár Világi: Európa zelená a Čína bohatá
Typickým príkladom toho, ako možno všetko pokaziť, je Zelená dohoda Európskej únie. Na základe tohto programu zelenej transformáci…
Plyn, jádro i kultura. Ficova vláda obnovila spolupráci s Moskvou
Zatímco většina Evropy hledá cesty, jak omezit závislost na Rusku, Bratislava jde opačným směrem. Slovensko po pětileté přestávce…
Měsíční zpráva o trhu s elektřinou a plynem
Měsíční zpráva o trhu s elektřinou a plynem
Európa má úspory, o akých sa Amerike ani nesníva, no nevie ich investovať. Ódor však žiada pridať plyn
Európska únia má k dispozícii obrovský objem súkromných úspor, no stále nedokáže zabezpečiť, aby tieto peniaze smerovali do produk…
Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty
Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na nočním jednání se na tom dohodly strany…
Kalendář akcí
Osmdesát let v provozu. Co čeká Dukovany a Temelín?
Obchodování s emisními povolenkami – EU ETS I a II
Jesenná konferencia SPX 2026
Vodárenská infrastruktura a její financování
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.