Analytici jsou zatím s regulací cen energií opatrní, chybí jim přesná pravidla

Vláda dnes schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít k pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize.

"Vláda chce mít připravený nástroj, který bude v záloze pro případ potřeby. Nepočítám však s tím, že by bylo nutné ho v nejbližší době aktivovat. Zastropování cen nebo plošné snižování regulovaných cen je obecně zásahem, který narušuje fungování trhu. Ve výjimečných situacích je ale takový krok akceptovatelný, především tam, kde vysoké ceny dopadají nejtvrději, tedy na energeticky náročný průmysl," řekl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.

Další účinné možnosti, jak růstu cen energií v příštích měsících zabránit, ovšem v současné chvíli nevidí. "Jde o krizi globálního rozměru a její vývoj bude záviset především na tom, jak se změní situace kolem blokace Hormuzského průlivu a jak rychle se podaří výpadek dodávek nahradit z jiných zdrojů," uvedl Macenauer.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil, že cenové zásahy do energií mohou domácnostem a firmám na čas pomoci, mají však vedlejší efekty. Výdaje státu na snížení regulované složky by navýšily už existující účet za převzetí poplatků za podporované zdroje energie. To by podle Berky mohlo omezit prostor například na investice do energetické infrastruktury. Zavedení odvodů pro výrobce pak sice podle něj zpravidla méně zasahuje do tvorby tržních cen než přímé zastropování cen, zkušenosti ovšem ukazují, že výnos odvodu může být nižší, než se čeká. "Zatímco výdaje na pomoc mohou vznikat bez ohledu na skutečný výnos odvodu," řekl Berka. Zásadní tak podle něj bude nastavení hranice nadměrných příjmů podle nákladů jednotlivých typů výroby a předvídatelnost celého mechanismu.

Růst cen energií už podle analytika Purple Trading Petra Lajska začíná být natolik výrazný, že určitá forma vládní intervence dává ekonomický smysl. S plošným zasahováním do cen by byl přesto opatrný. "Není ideální, aby stát pokaždé, když volný trh vytvoří pro spotřebitele nepříjemnou cenovou realitu, automaticky přicházel s regulací. Ceny totiž plní důležitou informační funkci a jejich umělé potlačování může vést k neefektivní spotřebě i k odkládání potřebných investic," řekl Lajsek.

Zásadní tak podle něj bude, jak velkou část účtů se stát rozhodne převzít a jak dlouho bude pomoc trvat. K pokrytí nákladů na snížení cen z odvodů od výrobců pak připomněl, že tyto výnosy bývají nejisté a nemusí se časově ani objemově shodovat s náklady na pomoc.

Analytik XTB Jiří Tyleček novelu vnímá jako potenciálně užitečnou pojistku proti další energetické krizi, její účinnost však podle něj bude záviset na konkrétních parametrech. Největším problémem je podle něj chybějící předvídatelný mechanismus pro stanovení cenového stropu. "Na jaké ceně a v jaké situaci se mechanismus spustí? Bez jasných pravidel zůstává rozhodování na politické vůli vlády, což domácnostem ani firmám neposkytuje potřebnou jistotu," uvedl. Tyleček zmínil také riziko, kdy příliš vysoké nebo nepředvídatelné odvody výrobců mohou omezit investice do nových zdrojů.