Sněmovní rozpočtový výbor přerušil debatu o zavedení mimořádné daně na rafinerie

"Nejde o zdanění zisků, ale o spočítanou částku, kterou chcete z Orlenu získat," řekl Rafaj zástupcům ministerstva financí. Návrhu vytkl také nepřímou zpětnou účinnost a doufá, že se najde skupina poslanců nebo senátorů, kteří se obrátí na Ústavní soud. Výhrady vznesl Vojtěch Munzar z ODS, podle kterého sektorové daně narušují předvídatelnost podnikatelského prostředí a oslabují možnosti budoucích investic v Česku. "Z mimořádnosti (zavedení zvláštní daně) se stává běžný způsob politického daňového rozhodování," soudí.

Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.

S principem daně souhlasil poslanec opozičního STAN Jan Papajanovský. Kritizoval ale to, že se nemá vztahovat na dovozce. Poslanci STAN už podali úpravu, podle níž by dani podléhali i zahraniční výrobci, kteří svou produkci exportují do Česka. Daň by odváděl dovozce. Stanislav Kouba z ministerstva financí uvedl, že dovozce daň nezahrnuje i z toho důvodu, že by se mohli rozhodnout pro dodávání na jiný trh a mohl by hrozit nedostatek pohonných hmot.

Daň se má vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 vůči zdaňovacímu období započatému v roce 2025. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.

Poslanci TOP 09 v čele s Janem Jakobem chtějí snížit sazbu daně z 50 procent na 39,5 procenta. Jejich úprava by také škrtla možnost uplatnit ji jako uznatelný výdaj při stanovení základu běžné firemní daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů.

Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) prosadila v roce 2022 kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny daň z mimořádných zisků zaměřenou na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Společnosti odváděly takzvanou windfall tax za roky 2023 až 2025. Celkově získal stát zhruba 114 miliard korun, což byl zlomek původně očekávaného výnosu. Největší podíl připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než 30 miliard Kč.