Polský prezident podepsal zákon o dani z nadměrných zisků energetických firem

Nová daň se bude týkat ropných a plynárenských společností, které profitují z růstu cen způsobeného konfliktem na Blízkém východě. Zákon předpokládá, že letošní příjmy z prodeje pohonných hmot, které překročí loňský průměr o 20 procent, budou podléhat 60procentní dani, píše agentura Reuters.

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že výtěžek z této daně použije na snížení cen u čerpacích stanic. Podle ministra financí Andrzeje Domańského by ceny už o víkendu měly klesnout o 1,2 až 1,3 zlotého (zhruba šest až sedm Kč) za litr.

"Snížení cen na čerpacích stanicích musí být okamžité," uvedl prezident Nawrocki. "Každý zlotý získaný díky tomuto zákonu musí být využit ke snížení cen," dodal.

Prezident v červenci odmítl podepsat původní podobu vládního návrhu zákona a požádal ústavní soud o jeho přezkoumání. Prezidentská kancelář argumentovala tím, že návrh porušuje ústavní zásadu zákazu zpětného zdanění, píše PAP.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému zvýšení cen pohonných hmot po celém světě. To přineslo vysoké zisky ropným společnostem, včetně polské energetické skupiny Orlen. Spotřebitelé se naopak musejí potýkat s vysokými cenami na čerpacích stanicích.

Česká vláda od 1. října obnovila regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře nyní ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny benzinu i nafty, které odvozuje od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Stát také snížil spotřební daň na naftu. Vláda rovněž rozhodla o uvalení mimořádné daně na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce.