Praha má podle schválené strategie investovat 18,25 mld. Kč do teplárenství
Praha by měla do roku 2036 investovat do rozvoje a přeměny teplárenské soustavy zhruba 18,25 miliardy korun, většina má jít na vybudování energocentra pro využívání tepla z odpadních vod a s ním spojené infrastruktury. Teplárenství v metropoli by mělo postupně přecházet od uhelné a plynové výroby tepla k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům. Vyplývá to z městské strategie teplárenství, kterou dnes schválili městští radní.
Teplo v metropoli podle dokumentu zajišťují dvě nepropojené soustavy, a to na pravém břehu Vltavy systém Pražské teplárenské napojený především na mělnickou uhelnou elektrárnu a na levém lokální plynové soustavy společnosti Veolia. Cílem města je podle strategie zajistit co největší přechod na obnovitelné zdroje a využívání odpadního tepla. Využívání fosilních paliv by mělo podle dokumentu úplně skončit po roce 2040.
"Jedná se o poměrně rozsáhlý dokument, který jsme dávali dohromady více než dva roky," uvedl předseda energetického výboru zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že hlavními principy dokumentu je zajištění bezpečnosti, efektivity a ekonomické výhodnosti a ekologizace zdrojů tepla.
Na přípravě strategie podle Chabra pracoval tým složený z odborníků, zástupců města a jeho firem, který spolupracoval i s Pražskou teplárenskou, Veolií a skupinou ČEZ. Radní dnes schválili také znění dohody o strategické spolupráci v teplárenství s firmou Veolia.
Nejdůležitějším bodem strategie je vybudování energocentra v areálu Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, které by pro vytápění celých čtvrtí na pravém břehu Vltavy využívalo teplo z odpadních vod. Energocentrum má podle dokumentu stát asi 8,24 miliardy korun, na dalších asi 9,17 miliardy strategie odhaduje náklady na nutnou infrastrukturu.
Blokové kotelny by pak měly podle dokumentu přecházet na kogeneraci či obnovitelná paliva. Strategie řeší i dodávky tepla pro budoucí bytovou výstavbu a v souvislosti s oteplováním se zabývá i dodávkami chladu pro ochlazování budov. Z pohledu financování navrhuje strategie, aby město ze čtvrtiny využilo vlastní peníze, ze čtvrtiny dotace a z poloviny úvěr od Evropské investiční banky.
Související články
Americká datová centra potřebují vodu, elektřinu, ale i odborníky na hluk
Rozsáhlá datová centra bývají často pod drobnohledem kvůli spotřebě vody a energie, ale místní obyvatele nejvíc rozčiluje neustálý…
Afrika může mít další rafinerii, šestkrát větší než český Litvínov. Nigerijský miliardář rozpoutal souboj Keni s Tanzanií
Nejbohatší člověk Afriky Aliko Dangote před dvěma lety spustil v Nigérii velkou rafinerii, která výrazně změnila poměry na západoa…
V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti zařízení na odsolování vody
V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pit…
Solární boom dostává nový impuls. Ekonomicky začíná porážet fosilní zdroje
Solární energetika překonává důležitý ekonomický milník. Náklady na její výstavbu výrazně klesly a v řadě zemí už nový solární zdr…
Slovensko za 465 milionů eur zmodernizuje svou největší vodní elektrárnu
Slovensko za 465,5 milionu eur (11,2 miliardy Kč) bez daně z přidané hodnoty zmodernizuje svou největší vodní elektrárnu Gabčíkovo…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.