Těžař začal jednat s obcemi na Mostecku o penězích ušetřených na rekultivaci ČSA

Původně se těžař dohodl, že peníze obcím dá prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Starostové čekají na dotaci podle Pavlase déle než rok. "Místo toho, aby se proces posunul a peníze plynuly do obcí, stále dokola řešíme pochybnosti o výši úspory a nakonec i odhad ceny za pozemky, které od nás stát chce, protože na nich vyhlásil národní přírodní památku," uvedl. Ekologické organizace přístup firmy kritizují, podle nich se naplnily jejich obavy, že si chce Tykač většinu ušetřených peněz z rekultivací nechat. Děním okolo rekultivace lomu se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), napsal dnes Deník N,

Těžba hnědého uhlí na lomu ČSA skončila v roce 2024. Místo technické rekultivace schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) přírodní způsob, kdy část plochy nechá zarůst a zatopit, což je levnější. Na rekultivaci si musí těžební společnosti spořit. Obvodní báňský úřad v Mostě (OBÚ) v březnu 2025 rozhodl o změně plánu dobývání, jejíž součástí bylo i potvrzení o snížení rezervy na sanace a rekultivace lomu ČSA z důvodu ponechání části území přirozené sukcesi. Rozhodnutí následně na základě článků, které zpochybňovaly zákonnost rozhodnutí OBÚ v Mostě, přezkoumal předseda Českého báňského úřadu.

Přezkum byl ukončen v letos v květnu. Výsledkem je, že nebyly shledány důvody pro zrušení prvoinstančního usnesení (OBÚ v Mostě). "Nyní bude ve věci rozhodovat ještě Krajský soud v Ústí nad Labem, který se bude zabývat žalobou spolku, jenž nesouhlasí s přírodní rekultivací," řekl dnes ČTK mluvčí Českého báňského úřadu Jiří Fröhlich. Vytvořená rezerva byla podle Fröhlicha 2,84 miliardy korun, náklady na nový způsob sanace jsou 1,8 miliardy korun, nepotřebná část rezervy je tak 1,04 miliardy korun. "Rozpuštění právě takto vysoké části rezervy navrhl ve své žádosti sám těžař," uvedl Fröhlich.

Výše úspor z toho, že obnova krajiny bude zčásti přirozenou cestou, je podle Pavlase 470 milionů korun. "Stát dostane daň plus pozemky v hodnotě zhruba 155 milionů korun. Ty, na kterých si vyhlásil národní přírodní památku. Zbývajících přibližně 213 milionů korun je výše daru určeného pro region," uvedl. "Úspora za již provedené rekultivace, které se původní dohoda se státem vůbec netýká, je právě těch druhých 500 milionů korun. Ty jsme ušetřili v uplynulých letech tím, že jsme plánované rekultivace dokázali vysoutěžit a realizovat za nižší cenu, než jsme předpokládali. Jsou to peníze, které nemají se zapojením přirozené obnovy v lomu ČSA nic společného," řekl Pavlas.

O konkrétním rozdělení daru zatím Sev.en se starosty nemluvil. "Naší snahou je to udělat to nejdříve," uvedl Pavlas. Příspěvek by měla dostat například obec Vrskmaň na Chomutovsku. Starosta Václav Hora (nez.) ČTK řekl, že z jeho pohledu bude lepší, pokud peníze obec dostane přímo od Sev.en.

Rozhodnutí neuzavřít smlouvu se SFŽP nijak podle Pavlase neovlivňuje budoucnost území lomu ČSA po ukončení těžby. "Dál budeme území sanovat a rekultivovat. Na dně lomu dál přibývá voda v jezeře. A dál pokračujeme s projektem Green Mine, který je zásadním regionálním transformačním projektem," uvedl.

Pod Sev.en patří také lom Vršany na Mostecku, kde skončí těžba podle Pavlase předčasně během několika málo let. "Musí se tedy změnit i plány sanace a rekultivace i pro tento náš lom. Se všemi, kterých se to týká, především s obcemi, už o tom mluvíme. Pro lom Vršany hledáme nejvhodnější řešení, které zohlední právě i předčasné ukončení těžby," řekl Pavlas.