Ústavní soud odmítl stížnost ČEZ na místní šetření ÚOHS z roku 2024
Ústavní soud odmítl stížnost energetické skupiny ČEZ proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu (NSS) a Krajského soudu v Brně, které potvrdily oprávněnost místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v sídle ČEZ v září 2024. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného v databázi rozhodnutí Ústavního soudu. ČEZ nechtěl aktuální rozhodnutí komentovat. Společnost zároveň připomněla, že samotné šetření ÚOHS nakonec žádné nezákonné jednání nezjistilo.
Zástupci ÚOHS vyrazili do sídla ČEZ a dalších energetických společností v září 2024 na základě tří anonymních udání. Úřad ČEZ, EP Energy a Veolia Energie podezíral z uzavírání kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny. S firmami zahájil také správní řízení, které ale letos v dubnu zastavil, protože se mu ze získaných materiálů nepodařilo existenci dohod prokázat.
ČEZ oprávněnost místního šetření neúspěšně napadl postupně u Krajského soudu v Brně a u NSS. Oba soudy ale zásah potvrdily jako oprávněný. Ústavní soud se s jejich závěry ztotožnil a ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
"Ústavní soud navíc souhlasí s NSS, že ověřování věrohodnosti podnětů nelze směšovat s dokazováním protisoutěžního deliktu v rámci následného správního řízení. Místní šetření ÚOHS jsou významným nástrojem k ochraně hospodářské soutěže v České republice. Aby byl zachován jejich účel, nelze na ÚOHS při posuzování důvodů pro šetření klást nepřiměřené nároky. Účelem místního šetření je teprve shromáždit podklady a důkazní materiál nezbytný k ověření podezření a k případnému prokázání protisoutěžního deliktu v následném řízení. Podstatně vyšší důkazní standard je pak nezbytný až při případném prokazování deliktu," uvedla v rozhodnutí předsedkyně senátu Dita Řepková.
Podezření z uzavírání kartelových dohod se týkalo mechanismu, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenu megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka. V první české aukci v červenci 2024 poptávalo ministerstvo průmyslu a obchodu nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu. Mají být spuštěny do konce roku 2029.
Související články
Ceny ropy klesají, analytici snížili odhad globální poptávky na letošní rok
Ceny ropy dnes klesají, analytici snížili odhad globální poptávky na letošní rok. Pokračují útoky na lodě na Blízkém východě, jedn…
IEA: Globální nabídka ropy letos klesne víc, až o 4,3 milionu barelů denně
Celosvětová nabídka ropy letos klesne o 4,3 milionu barelů denně. Ve své pravidelné měsíční o situaci na trhu s ropou to dnes před…
Hormuz plní kapsy ropným firmám. Pro Trumpa to začíná být problém
Konflikt na Blízkém východě přinesl americkým ropným firmám miliardové zisky a prudký růst akcií. Zdražování paliv ale začíná být…
Reuters: Pondělní ukrajinský útok dočasně vyřadil největšího výrobce LPG v Rusku
Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Ru…
Cena ropy Brent po růstu nad 90 dolarů za barel začala zlevňovat
Ceny ropy dnes odpoledne klesají poté, co se dopoledne severomořský Brent dostal přes hranici 90 dolarů za barel a pohyboval se ko…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.