Největší důlní velkostroj v ČR se po odstřelu jeřábu mění v hromadu šrotu

Přípravy na odstřel začaly na místě dnes ráno. Střelmistr Petr Mikula nachystal roznětné okruhy a speciální nálože. V okolí plánovaného výbuchu vznikl bezpečnostní okruh, kam se nikdo nepovolaný nedostal. Jako první přestřelili odborníci dvě tažná lana jeřábu na vrcholu stroje. Po jeho sjetí po kolejnicích a pádu na terén provedli odpal tažných lan výložníku. Přes obavy z velkého hluku nakonec rány ohlušující nebyly. Výrazným efektem byl oheň, který detonaci doprovázel.

"Destrukce ocelových konstrukcí metodou výbuchového řezání je jedním z nejnáročnějších způsobů destrukce ocelových konstrukcí, ale současně i nejrychlejším a nejbezpečnějším. Přestřelením ocelových lan dojde k požadovanému pádu výložníku a zcela tak odpadnou rizikové práce ve výškách při postupném ručním odřezávání částí ocelových konstrukcí, neboť právě tento způsob likvidace byl v minulosti největším zdrojem pracovních úrazů," uvedl Mikula.

Stroj vyrobili ve Vítkovicích a přímo v lomu ho dělníci sestavovali tři roky. Rypadlo vysoké 32 metrů sloužilo k odkrývání uhelné sloje. Uvnitř byl prostor pro posádku. K vybavení patřily toalety, šatny i zasedací místnost, která byla jako jediná odhlučněna. V chodu bylo rypadlo vyjma pravidelných odstávek nepřetržitě. Hluk stroje byl podle Václava Hájka, který jeho chod řídil, velký. "Bylo to slyšet až nahoru nad lom. Třelo se železo na železo, 38 koreček," zmínil.

Ačkoliv má mostecké korečkové rypadlo RK 5000 pořadové číslo dvě, byl to jediný stroj svého druhu v republice. Ten první pomáhal s těžbou skrývky v Chabařovicích u Ústí nad Labem, v místech, kde je dnes jezero Milada. Po uzavření lomu skončil rozřezaný ve šrotu. Mostecký velkostroj se dokázal pohybovat díky dvěma hydraulickým podvozkům. Jen k promazání ovládání podvozku bylo potřeba 15.000 litrů oleje. Odtěžil vždy skrývku a pak odkráčel o kus dál. Rychlost byla asi 30 metrů za hodinu. Za dobu provozu vytěžil kolos téměř 154 milionů metrů krychlových zeminy.

Předchozí vedení Ústeckého kraje uvažovalo o odkoupení rypadla, které by se mohlo stát turistickou atrakcí. Z plánu nakonec sešlo. Akademici z Českého vysokého učení technického žádali o památkovou ochranu stroje, ministerstvo kultury ale v roce 2022 rozhodlo, že se návrhem nebude zabývat. Zdůvodnilo to tím, že reálné možnosti smysluplného využívání takového technického objektu jsou značně omezené.