Po ukončení těžby uhlí na Karvinsku se zřejmě lokálně mírně zvýší nezaměstnanost

Na konci ledna se přestane těžit v Dole ČSM, posledním činném černouhelném dole v celém Česku. Z OKD odejde 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, skončí i většina pracovníků dodavatelských firem.

"Odcházejícím, kteří dosud nedosáhli nároku na starobní důchod, bude k dispozici dobrovolný program OKD Nová šichta. Funguje od roku 2014 a od té doby jej využilo přes 1000 zaměstnanců společnosti. Zájemcům pomáhá najít pracovní uplatnění nebo nastartovat vlastní podnikání," řekla mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. OKD odcházejícím pracovníkům vyplatí odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, vynaloží na to přes 500 milionů korun.

"Přestože má OKD pro poslední vlnu propouštění připravena doprovodná sociální opatření, podle zkušeností z předchozích propouštění očekáváme, že se lokálně mírně zvýší nezaměstnanost," uvedl Gottvald.

V jiných regionech by podle něj 900 propuštěných zřejmě nebyl problém. "Ale Karvinsko má vysokou nezaměstnanost - aktuálně 9,4 procenta, což je společně s okresem Most nejvyšší podíl nezaměstnaných v ČR. Nabídka pracovních míst, respektive možností pro pracovníky hornických profesí je tam velmi nízká," uvedl Gottvald. Zaměstnatelnost pracovníků z hornictví podle něj navíc bývá složitější i kvůli různým zdravotním omezením.

František Bikár z generálního ředitelství Úřadu práce ČR uvedl, že zaměstnavatelům, kteří řeší hromadné propouštění, nabízí úřad například konzultaci plánovaného podpůrného programu nebo poradenství přímo ve firmě. Specialisté úřadu pomáhají propouštěným pracovníkům například s tvorbou životopisu a přípravou na výběrové řízení, s vytipováním vhodných pozic a propojují je s případnými zaměstnavateli.

"Konec dobývání černého uhlí je fakt a bude užitečné se dívat na tuto změnu struktury ekonomiky pozitivně. Karvinsko potřebuje nový impulz - nového většího zaměstnavatele," uvedl Gottvald. Zkušenosti podle něj ukazují, že příchod nového zaměstnavatele dokáže generovat i další nová pracovní místa v podobě doprovodných výrob, služeb či dopravy.

"Takovým příkladem může být gigafactory nebo podobný větší projekt, který by pomohl oživit trh práce a zároveň také podpořil kupní sílu v regionu. Pozitiva pro trh práce převažují nad negativy, která s podobnými většími projekty souvisejí," uvedl ekonom.

Bělica řekl, že ukončení těžby černého uhlí v Dole ČSM je historickým momentem. "Je to konec jedné éry, která formovala náš kraj, naši kulturu i naši identitu. Sám jsem na tomto dole začínal, znám dobře tvrdou práci horníků, jejich odvahu, soudržnost i hrdost. Chápu i nostalgii, kterou mnozí cítí. Ekonomické i ekologické okolnosti nás ale vedou k tomu, že musíme hledat nové cesty rozvoje. Transformace regionu není volbou, je to nutnost," uvedl hejtman.

Region se podle něj musí otevřít inovacím, technologiím, vzdělání a podnikání. "Je to výzva, ale také příležitost. Jakkoli může být situace na trhu práce složitá - zejména s ohledem na nedávné propouštění v Liberty - kraj je připraven pomoci. Investujeme do rekvalifikací, podpory podnikání, rozvoje infrastruktury i přilákání nových investorů," uvedl Bělica.

Situaci nevnímá jako problém ani děkanka Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO Hana Staňková. "Na tuto situaci se naše fakulta připravuje už několik let a čerpáme i zkušenosti ze zahraničí. Kde končí těžba uhlí, budou zapotřebí odborníci na obnovu krajiny, a navíc uhlím těžba nekončí, těží se i jiné suroviny - kámen, písek atd.," uvedla děkanka.

Škola na situaci reaguje průběžně a aktualizuje nabídku studijních programů podle potřeb průmyslu a regionu. "Ve vazbě na útlum těžby uhlí aktuálně nabízíme například program Ochrana životního prostředí v průmyslu a nově akreditovaný program Revitalizace posthornické krajiny," uvedla Staňková.