Německo snížilo stupeň varování kvůli zásobování plynem, platí ten nejnižší
Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Nyní ministryně hospodářství Katherina Reicheová oznámila, že znovu platí první, tedy nejnižší stupeň varování.

Podle ministryně je bezpečnost zásobování Německa plynem v současnosti vysoká. Proto se rozhodla snížit stupeň varování z druhého "výstražného" na první stupeň "včasného varování". Reicheová také uvedla, že se podařilo překonat energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu. Německo podle ní teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.
Zatímco v případě včasného varování žádné přímé dopady na odběratele nejsou, u druhého stupně se sice mění mechanismy zajišťování zásobovací bezpečnosti, nadále se ale počítá s tím, že není nutné přijímat netržní opatření. Ve druhém stupni se dodavatelské společnosti snaží situaci zmírnit mimo jiné větší flexibilitou nákupu plynu, využíváním zásobníků či optimalizací toku plynu.
Po vyhlášení stavu nouze, který je třetím stupněm, by Spolková agentura pro sítě mohla rozhodovat, kterým odběratelům plynu dá přednost. Domácnosti by v takovém případě měly přednost před průmyslem.
Druhý stupeň vyhlásila německá vláda 23. června 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Reagovala tak na očekávané problémy s dodávkami plynu z Ruska. Tehdejší ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že vážná situace je vyústěním toho, že Německo se dlouho v zásobování energetickými surovinami spoléhalo na Rusko.
Zásobníky plynu jsou nyní v Německu naplněny zhruba na 50 procent, což je méně než v minulých letech. Hlavní německý zásobník v dolnosaském Rehdenu je naplněn dokonce jen ze dvou procent. Podle Reicheové to ale v současné situaci na trhu nepředstavuje žádný problém. "Zásobovací aktivity nyní ale výrazně vzrostly," dodala. Cíl naplnění zásobníků na 80 procent k 1. listopadu je podle ní dál dosažitelný.
Agentura Reuters upozornila, že ceny plynu se stabilizovaly kolem 34 eur za megawatthodinu (MWh). I tak jsou zhruba dvakrát vyšší než před energetickou krizí částečně vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Ceny plynu se začaly zvyšovat už před válkou na Ukrajině.
Související články
Enetiqa vyčlenila divizi energetických služeb do dceřiné firmy Enetiqa Solutions
Energetická skupina Enetiqa vyčlenila svou divizi zaměřenou na poskytování energetických služeb do nové dceřiné firmy Enetiqa Solu…
Čínské loděnice chtějí letos dodat rekordní počet tankerů pro přepravu LNG
Čínské loděnice plánují v letošním roce dodat rekordní počet tankerů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Vysoká poptávka po tomto pali…
Přerov má nový energetický spolek, cílit bude na obnovitelné zdroje
Přerov má nový energetický spolek, zaměří se na snížení nákladů na elektřinu, zvýšení energetické soběstačnosti města a na stabili…
Hlásí se první zájemce o uhelné dotace. Nechce už doplácet na teplo do Varů
Sokolovská uhelná, privátní podnik ovládající doly i výrobu tepla a elektřiny, se chce jako první přihlásit o nově nabízenou státn…
Menší firmy cenu energií neřeší. Zbytečně jim tak utíkají peníze
Většina firem možnosti úspor na energiích moc neřeší. Často zůstávají u stejného dodavatele a ochuzují se o možnost ušetřit. Výjim…
Kalendář akcí
Konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?
Podzimní plynárenská konference
Dny kogenerace 2025
PRO-ENERGY CON 2025
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.