České plány na reaktory v Tušimicích vyvolaly v saském sněmu vášnivou debatu

Konzervativní ministr životního prostředí Georg-Ludwig von Breitenbuch prohlásil, že je na Česku, aby se samo rozhodlo o svém energetickém zásobování. Zároveň doporučil zdržet se poučování. Ministr také řekl, že Sasko pojí s Českem velmi dobré přátelství a že obě země úzce spolupracují i v oblasti jaderné bezpečnosti.

"Vybudovali jsme si důvěru a tuto důvěru chceme zachovat," řekl a dodal, že Sasko teď nebude vyzývat k odporu vůči záměrům Česka. CDU v Sasku vládne společně s SPD, která se ale k jaderným plánům České republiky staví odmítavě.

Sociálnědemokratická poslankyně zemského sněmu Simone Langová, která zastupuje saské Krušnohoří, v plénu hovořila o obavách a znepokojení obyvatel v příhraničí. Prohlásila, že česká jaderná elektrárna nesmí proměnit Sasko v testovací laboratoř, protože havárie neznají hranice. Poznamenala, že Česko navíc nemá zatím vyřešenou otázku konečného uložení jaderného odpadu.

Poslanec za Zelené a bývalý saský ministr energetiky a životního prostředí Wolfram Günther zdůraznil, že riziko týkající se reaktorů není nulové a že nebezpečí nelze mít plně pod kontrolou. Güntherův stranický kolega Thomas Löser pak chce, aby saská vláda při posuzování vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí jasně stanovila zájmy Saska.

Reaktory SMR by měly v Tušimicích nahradit výrobu elektřiny v hnědouhelné elektrárně Tušimice II. Celkový elektrický výkon reaktorů bude nejvýše 1500 megawattů. Se zprovozněním prvního bloku se počítá v roce 2038.

Modulární reaktory lze vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně více soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků zejména nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný. Jejich využití je podle expertů vhodné jako náhrada současných uhelných elektráren. První modulární reaktor připravuje společnost ČEZ poblíž jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny Německo odpojilo od sítě v roce 2023, energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než 60 letech.