Expert: Komunitní energetika malých skupin funguje dobře, obce se s ní seznamují

Rozvoj malých skupin, tzv. aktivních zákazníků, je nejrychlejší a nejjednodušší. Mohou mít nejvýše 11 členů alespoň s jedním výrobcem, který sdílí elektřinu se sousedy, kamarády či rodinnými příslušníky. "Není třeba zakládat právnickou osobu a stačí se registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC)," řekl Ander.

Na konci května existovalo zhruba 11.100 skupin. Zdůraznil však, že nyní, při poměrně nízkých cenách elektřiny od sdílení nelze očekávat velkou úsporu, což se ale může změnit. Také je nutné platit distribuční poplatky, a to i v případě, že je odběratelem například soused z rodinného domu. "Ušetří se pouze na ceně silové energie," doplnil Ander.

Částečně komplikací, ale i motivací je účtování po 15 minutách. Sdílení funguje pouze tehdy, když zdroj vyrábí, v případě fotovoltaik když svítí, a zároveň spotřebovává. Dalším úskalím v případě, že je v jedné skupině více odběratelů, je tzv. statický klíč, který rozděluje vyrobenou energii podle předem daného poměru.

"Není možné dynamické sdílení podle toho, kdo z odběratelů právě spotřebovává. Nevyužitá elektřina tak spadne do přetoku. V dynamickém systému by do přetoku odcházelo méně elektřiny. V Česku zatím dynamický systém fungovat nemůže, ale podle příslibu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a při plné funkčnosti EDC by měl být dynamický systém v polovině příštího roku umožněn. Mohl by také fungovat statický klíč v kombinaci s dynamickým," řekl Ander, který předpokládá, že poté bude sdílení elektřiny atraktivnější.

Počet energetických společenství je řádově nižší, je jich několik set a v nich může být až 1000 členů. Je třeba ho registrovat u ERÚ a vyřešit právní vztahy uvnitř, typicky může jít o větší bytový dům či více domů. "A na bytový dům se vztahuje výjimka, že pokud elektřina nepřekročí patu domu, není třeba hradit distribuční poplatky. Ty se hradí až zase v případě odběru ze sítě," řekl Ander. I tak ale krotí představu, že by panelové či jiné velké bytové domy mohly na elektřině výrazněji ušetřit, pokud osadí střechu fotovoltaikou. "Pokud se výrobní kapacita rozdělí mezi 30 či 50 bytů, tak sice v létě lze pokrýt značnou část spotřeby, ale v průměru za rok je možné z fotovoltaiky mít zhruba 20 procent celoroční spotřeby," uvedl Ander.

Upozornil také na to, že zákon zatím neumožňuje odběratelům být členem více skupin. "Upozorňovali jsme na to, v Rakousku to možné je. Stejně tak by bylo možné ty, kteří do fotovoltaiky investují, osvobodit od poplatků za obnovitelné zdroje. Ty jsou cílené na podporu nových zdrojů a nedává logiku je platit, když nový zdroj vytvořím," míní Ander.

Obce zatím svoje projekty rozjíždějí, na jižní Moravě například Hodonín, Lužice či Kostice. "Zatím jim doporučujeme sdílet elektřinu například z fotovoltaiky na škole ještě do školky, na radnici či do knihovny. Získávají data a praxi, jak to funguje. Pouštět do toho občany by bylo nyní administrativně nákladné a je tu také reputační riziko, že by to nemuselo fungovat podle představ," řekl Ander.