Objem vody v části Aralského jezera se téměř zdvojnásobil, uvedl Kazachstán

Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely - hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem 80. let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř 90 procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

"Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů," uvedlo dnes kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.