V Ankaře jednal premiér iráckého Kurdistánu s tureckým prezidentem Erdoganem

"Jednali o nejnovějším vývoji v Iráku, v regionu a v Sýrii," uvedla regionální vláda iráckého Kurdistánu. Podle ní se hovořilo také o "důležitosti řešení problémů mezi Kurdistánem a federální vládou a odstranění překážek pro export ropy z Kurdistánu".

V rozhovoru s Barzáním Erdogan podle prohlášení jeho kanceláře řekl, že v Sýrii není místo pro teroristické organizace. Erdogan se podobně vyjádřil již dříve. Teroristickými organizacemi přitom prezident míní Islámský stát, ale také kurdské milice YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK).

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dnes zopakoval, že Ankara je připravena zasáhnout na severovýchodě Sýrie, pokud prokurdské milice nevyhoví požadavkům Turecka, které po nich žádá, aby složily zbraně. V případě odmítavé reakce Turecko udělá, "co je zapotřebí", řekl podle agentur Fidan v rozhovoru se stanicí CNN Türk. "Vojenskou operaci," dodal na otázku, co tím myslí. Fidan řekl, že turecká armáda dostala od prezidenta rozkaz, aby převzala internační tábory, kde jsou členové Islámského státu, pokud tak neučiní nová vláda v Damašku.

Vývoz ropy je hlavním zdrojem příjmů pro irácký Kurdistán, jehož ekonomika je také do značné míry závislá na tureckých investicích a obchodu s Ankarou.

Export ropy z Kurdistánu do Turecka se zastavil v březnu 2023, když arbitrážní soud se sídlem v Paříži dal za pravdu Bagdádu ve sporu s Ankarou. Irácká ústřední vláda podala k soudu stížnost v roce 2014, kdy irácký Kurdistán začal vyvážet ropu do Turecka bez jejího souhlasu. Bagdád tvrdil, že Turecko porušilo dohodu s Irákem z roku 1973. Soud v roce 2023 také Ankaře nařídil zaplatit iráckému státu odškodnění 1,5 miliardy dolarů (asi 36 miliard Kč).

Loni v listopadu irácká vláda schválila opatření, díky němuž bude moci být vývoz ropy z Kurdistánu obnoven za kompenzace firmám, které v tomto regionu operují. Úpravu ještě musí schválit irácký parlament.

Irák je jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s vlastní správou, tedy parlamentem i vládou. Neoficiální kurdská autonomie vznikla pak na severovýchodě Sýrie krátce poté, co tam v roce 2011 vypukla občanská válka.

Turecko už několik let provádí letecké údery na severu Sýrie a Iráku s tím, že tam cílí na kurdské milice, které obviňuje z vazeb na tureckou teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). Na severu Sýrie turecké jednotky spolu se skupinou místních povstalců, jež si říká Syrská národní armáda (SNA), bojují proti arabsko-kurdské alianci Syrské demokratické síly (SDF), v níž jsou hlavní silou kurdské milice YPG. V posledních letech tam turecké jednotky se SNA vyhnaly podle nevládních organizací z řady obcí už desítky tisíc Kurdů.