Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Aktuality v elektroenergetice

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz red

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 6/2020–8/2020 (redakčně upraveno).

# elektřina
# trhy
Aktuality v elektroenergetice


 

PŘÍPRAVA DOSTAVBY JE DUKOVANY POKRAČUJE

Česko zdárně pokračuje v procesu, vedoucímu k výstavbě nového reaktoru v jaderné elektrárně (JE) Dukovany. Podporu mu vyjadřuje i veřejnost, která dle červnového průzkumu agentury IBRS vidí budoucnost tuzemské energetiky v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů energie.

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II, založená již v roce 2015, začala z kraje června naplno fungovat. Přešla do ní naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků.

Vláda poté v druhé půli července schválila model financování nového bloku a o pár dní později také model výkupu elektřiny. Koncem téhož měsíce stát a energetická společnost ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému reaktoru. Dle ČEZu se na stavbě v jejím průběhu vystřídá kolem 5000 pracovníků.

Opozice a Senát mají k vládním plánům výhrady. Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost začátkem června doporučil, aby vláda z dostavby vyloučila uchazeče ze zemí, které nerespektují suverenitu ČR a její zájmy. To požaduje také strana TOP 09. Partaje Piráti a STAN by zase rády, aby vláda zveřejnila detailní plány na financování i všechny související smlouvy.

Finanční stránka projektu zneklidňuje i další instituce. Například pravidelná čtvrtletní zpráva o udržitelnosti veřejných financí, kterou Národní rozpočtová rada zveřejnila začátkem června, uvádí, že způsob financování výstavby dalších bloků JE Dukovany může do budoucna ovlivnit udržitelnost veřejných financí. Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla navíc tvrdí, že spotřebitelé za elektřinu z nového bloku zaplatí až 20 miliard korun ročně navíc nad nyní předpokládanou cenu.

Projektu nepřejí ani politici v zahraničí, stále častěji jej kritizuje například rakouská politická strana FPÖ a němečtí Zelení (Die Grünen). Evropský parlament navíc odmítá označit jádro jako zelený zdroj a přetrvávají otázky ohledně finanční podpory ze strany Evropské unie (EU).

Naopak energetické firmy v otevřeném dopise z června, adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedům Evropské rady a Evropského parlamentu, požadují zahrnutí jaderné energetiky do plánů ekonomické obnovy Evropy po koronavirové krizi. Vhodnost označení jádra jako zelené technologie prověří z pověření Evropské komise interní výzkumný útvar JRC. Například v USA se energie z atomu stala součástí plánu na dekarbonizaci, jaderky tam však přesto často krachují kvůli levnému plynu.

V současné části JE Dukovany firma ČEZ předpokládá investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let.
 

ČR SE LOUČÍ S UHLÍM

♦ Většina Čechů, 86 %, by se ráda zbavila závislosti země na uhlí, a to především kvůli zastavení ničení krajiny a znečišťovaní ovzduší. Vyplývá to z červencového výzkumu, publikovaného podnikatelským a inovačním centrem BIC Brno ve spolupráci se Svazem moderní energetiky.

♦  Vládou ustanovená Uhelná komise do konce letošního roku představí postup vedoucí k útlumu. Řekl to po jejím červnovém zasedání v Prunéřově na Chomutovsku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. První blok tamní uhelné elektrárny Prunéřov ukončil provoz již k 30. červnu.

Vládou jmenovaná komise dostane oponenturu. Na tiskové konferenci se koncem června představila její stínová varianta, jež si vytkla za cíl otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným názorům (více viz samostatný článek v tomto čísle).

♦  Konec těžby černého uhlí se nicméně oproti původnímu očekávání výrazně prodraží. OKD a další státní firma Diamo, která by útlum prováděla, odhadují, že by se suma v letech 2021 až 2035 mohla vyšplhat až na 13,7 miliardy korun. Samotná OKD bude potřebovat nákladnou pomoc státu a znovu se potýká se závažnými finančními problémy.
 

COVID-19 URYCHLUJE DEKARBONIZACI

♦  Studie amerického institutu Global Energy Monitor tvrdí, že celosvětový instalovaný výkon uhelných zdrojů za prvních šest měsíců letošního roku poprvé klesl. Může za to jednak pandemie nemoci COVID-19, v Evropě však proces ovlivňuje také růst ceny emisních povolenek.

♦  A konkrétně které státy se uhlí zbavují? Velká Británie dle S&P Global Platts Analytics během zbytku letošního roku nebude vyrábět elektřinu z uhlí na komerční bázi. Portugalsko plánuje odklon od suroviny o dva roky dříve oproti původnímu plánu a Španělsko koncem června odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu (5 GW) v uhelných elektrárnách.

♦  Uhlí omezují i státy mimo Evropu. Například Japonsko redukuje vývoz technologií pro uhelné elektrárny a sníží podíl suroviny na výrobě elektřiny na 26 % vyřazením neefektivních zdrojů. USA nahrazuje uhlí plynem a Čína se chystá zastropovat instalovaný výkon v uhelných elektrárnách.
 

NĚMECKU SE ODKLON PRODRAŽÍ

Odklon od uhlí se mírně komplikuje Německu. Tamní provozovatelé uhelných elektráren v souvislosti se současnou podobou příslušného návrhu zákona hovoří o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Jedním z nejhlasitějších žadatelů o vyplacení kompenzací je společnost RWE.

Německá vláda přesto koncem června dokázala schválit koncept smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Tamní Spolkový sněm navíc schválil ústup od uhelné energetiky do roku 2038. Německá právní úprava dekarbonizace však dle analytické agentury ICIS vypadá zastarale a vyžaduje úpravu.

Německo začátkem srpna přesto otevřelo první aukci na uzavírání uhelných elektráren, v jejímž rámci odborníci očekávají tvrdý boj. Snaha našich západních sousedů však nese plody. Dovoz černého uhlí do Německa poklesl za první polovinu roku až o 40 %.
 

PANDEMIE SNÍŽILA SPOTŘEBU, CENA ZŮSTÁVÁ STEJNÁ

Ceny emisních povolenek v EU se před polovinou července dostaly nejvýše za 14 let a zdražila i elektřina. Výraznějšímu nárůstu ceny však bránil útlum ekonomické aktivity v důsledku pandemie nového typu koronaviru, později ceny dokonce o něco klesly.

Například v tuzemsku spotřeba od dubna do června, kdy země čelila vlně ekonomických omezení, proti průměru výrazně klesla. Ve srovnání s loňskem se kolem polední špičky pohybovala letošní průměrná spotřeba pod 8000 megawatthodinami, zatímco loni to bylo o 1000 více. V srpnu však byla nižší o pouhé 1 až 2 % ve srovnání se stejným obdobím před rokem. Vyplývá to z dat provozovatele přenosové soustavy ČEPS, očištěných o vliv teploty a slunečního svitu. Ze čtvrtletní statistické zprávy Energetického regulačního úřadu pro srovnání vyplývá, že spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 1 % a výroba o 6,8 %.
 

JADERNÉ ELEKTRÁRNY NA POSTUPU

♦  Rusko v červnu slavilo několik úspěchů v oblasti jaderné energetiky. Rosatom začal testovat jaderné palivo třetí generace pro reaktory VVER-440, zástupci společnosti navíc spolu s dalšími firmami podepsali memorandum o porozumění s bulharskou vládou ohledně JE Belene. Ruská státní korporace také oznámila zahájení prací na nahrazení starých RBMK reaktorů v zemi za jiné, modernější.

♦  Rusku se však jistě nelíbilo, když ministr zahraničí Spojených států amerických Mike Pompeo při srpnové návštěvě Polska podepsal dohodu o spolupráci obou zemí v oblasti jaderné energetiky. Krok je součástí plánu Poláků na urychlení výstavby první atomové elektrárny. Česko s podpisem memoranda, týkajícího se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, nepočítá, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček.

♦  Spojené arabské emiráty v srpnu zahájily provoz JE, a staly se tak první zemí arabského světa s touto technologií. První reaktor Běloruské JE Astravec byl tou samou dobou naplněn jaderným palivem. Naopak Francie ukončila provoz své nejstarší jaderné elektrárny Fessenheim.
 


 

FÚZE I SMR LÁKAJÍ INVESTORY

♦  Nové jaderné technologie si získávají stále více pozornosti. Británie v červenci oznámila, že investuje 40 milionů liber do vývoje pokročilých modulárních reaktorů a indická firma L&T tou dobou dokončila výrobu kryostatu pro fúzní reaktor ITER.

♦  Zhruba o měsíc později americký ropný gigant Chevron oznámil realizaci investice do start-upu Zap Energy, který se zabývá vývojem modulárního řešení založeného na principu jaderné fúze a společnost X-energy předložila koncepci malého modulárního reaktoru k nezávislému hodnocení u kanadského jaderného dozoru.

 

související články

Editorial (4/2020)

30. 11. 2020
18:00
PRO-ENERGY

Dobrý sluha, ale zlý pán? Technologický pokrok od začátku průmyslové revoluce jde nahoru raketovým tempem. Tam, kde vývoj podobného zařízení trval dříve 10 let, dnes se to děje často i za polovinu doby. Motivace lidí jít stále vpřed je různá. Někdy…

# elektřina
# strategie

Nový směr energetické politiky USA?

30. 11. 2020
18:00
PRO-ENERGY

Donald Trump se čtyři roky snažil dělat energetickou a environmentální politiku odlišně od svého předchůdce Baracka Obamy. Za…

# paliva
# elektřina
# politika
# trhy
# personálie
# strategie

Energetika v době post-koronavirové

30. 11. 2020
18:00
PRO-ENERGY

Důsledky koronavirové pandemie se podle odborníků promítnou do řady dalších let. Na tom, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Vývoj cien energetických komodít v období 09/2020 až 11/2020

30. 11. 2020
18:00
PRO-ENERGY

Budúcoročné ceny elektriny kopírovali počas uplynulých troch mesiacov celkom presne ceny emisných kvót, ktoré sú dôležitým…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Aktuality v elektroenergetice

30. 11. 2020
18:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 9/2020–11/2020 …

# elektřina
# politika
# trhy

14. medzinárodná konferencia ENEF 2020

09. 02. 2021 - 10. 02. 2021
Hotel DIXON, Banská Bystrica, SK
14. ročník Medzinárodnej konferencie "enef" nadväzuje na úspešnú históriu konania tohto podujatia, ktoré sa v dvojročnej periodicite organizuje na Slovensku už od roku 1994. Téma konferencie je „ČISTÁ, BEZPEČNÁ A EFEKTÍVNA ENERGETIKA PRE ĽUDÍ". - původní termín říjen 2020.

e-SALON

11. 03. 2021 - 14. 03. 2021
PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, 199 00 Praha 9 - Letňany
Specializovaný odborný veletrh zaměřený především na kontraktační jednání s tuzemskými  a zahraničními vystavovateli, výrobci a obchodníky.

BIOMASA

11. 04. 2021 - 14. 04. 2021
Výstavište Brno
Veletrhy TECHAGRO, SILVA REGINA a BIOMASA jsou přesunuty, uskuteční se na jaře 2021. Veletrh BIOMASA navazuje na zemědělské a lesnické veletrhy TECHAGRO a SILVA REGINA. Prezentuje možnosti využívání lesní a zemědělské biomasy a odpadu z živočišné výroby, což pro zemědělce a lesníky představuje logickou nástavbu na jejich každodenní činnost a další pracovní příležitost.

Komoditní data

16.01.2021
€/MWh okte
Base
54.3583
-31.2225 %
Peak
59.4017
-37.919 %
Offpeak
49.315
-20.9516 %
16.01.2021
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
15.01.2021
€/MWh ote
Base
69.1479
14.8088 %
Peak
81.6375
8.19841 %
Offpeak
56.6583
25.8911 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

54701
Počet publikovaných novinek
1775
Počet publikovaných akcí
601
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika