Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Zlenivělá evropská civilizace je schopna velké projekty dokončovat jen s obtížemi

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz Alena Adámková

Tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech vypsán bude, ale nejsem si jista, že bude dokončen, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

# jádro
# elektřina
# trhy
# strategie
Zlenivělá evropská civilizace je schopna velké projekty dokončovat jen s obtížemi

ABSTRACT: The invitation to tender for the construction of the new block in the Dukovany nuclear power plant will happen, but I’m not sure whether the process will be completed, tells in an interview Dana Drábová, chairwoman of the State Office for Nuclear Safety.


Jaké jsou perspektivy jaderné energetiky u nás i ve světě?

Jak kde. Záleží to na tom, jak která země k téhle technologii přistupuje, takže předpovědět obecně, jak se bude jaderná energetika vyvíjet, je velmi obtížné. Co je jisté, je, že zatímco před 65 lety se staly tahounem rozvoje jaderné energetiky Spojené státy a Evropa, nyní se dynamika rozvoje přesunula na východ, zejména do jižní a východní Asie, která se nyní na jadernou energetiku spoléhá hodně. Mám na mysli Čínu, Indii, Jižní Koreu, možná překvapivě i Japonsko. Mimo tento region je třeba zmínit Rusko. Obecně ale říci, jaké jsou perspektivy jaderné energetiky, je velmi těžké.

Hodně projektů nových jaderných elektráren se ale opožďuje, dokončuje se jich poměrně málo, zejména v Evropě…

To ale mluvíte jen o Evropě a USA, méně už o Rusku a ještě méně o Číně. Tam se projekty dokončují v podstatě včas. Takže třeba Francouzi dokončili svůj reaktor EPR 1650 dříve v Číně než doma ve Flamanville. Francouzská elektrárna má veliké zpoždění, stejně jako finské Olkiluoto. Oba tyto projekty se měly stát výkladní skříní renesance jaderné energetiky v Evropě, ale velmi se to nepovedlo.
 


 

V Evropě se v posledních letech nedokončila vůbec žádná jaderná elektrárna?

Poslední spuštěným blokem v Evropě byla Cerna Voda v Rumunsku v roce 2007, pokud nepočítáme do Evropy Bělorusko, kde se do elektrárny Ostrovec momentálně začalo zavážet palivo. Britská Hinckley Point se opožďuje, v maďarském Paksi se ještě ani nezačalo stavět, zpoždění má i další finský jaderný projekt.

Takže vybudovat v Evropě jadernou elektrárnu je nyní asi velmi problematické?

Budoucnost jakéhokoliv velkého investičního celku v Evropě je velmi komplikovaná, zejména pro přeregulovanost.

Je proto rozumné zahajovat dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech? Opravdu nám nezbývá nic jiného?

Ne, že by nám nezbývalo nic jiného, je určitě možné nahradit výkon stávajících Dukovan plynovými elektrárnami, stejně jako odstavované uhelné elektrárny plynovými. Jistěže se svět nezboří, ale bude to mít také své náklady.

Bylo by to dražší než nový jaderný blok?

V konečném důsledku může být elektřina z plynových elektráren i dražší než z jaderného bloku v dlouhodobém pohledu. Nemyslím stavebně, investičně je jaderná elektrárna samozřejmě mnohem dražší než plynová, ale cena kilowatthodiny z plynové elektrárny velmi závisí na ceně plynu.

Ceny plynu se ale v posledních letech drží velmi nízko, protože plynu je nadbytek…

Ano, ale pokud uvažujeme o období příštích 60 let, museli bychom mít skleněnou kouli, abychom mohli předpovědět vývoj cen zemního plynu. Víme ale, že pokud se zdvojnásobí cena zemního plynu, téměř se zdvojnásobí cena elektřiny z takové elektrárny, zatímco když se zdvojnásobí cena uranu, cena kilowatthodiny z jaderné elektrárny vzroste jen o 20 %.

Takže je výhodnější vybudovat jadernou elektrárnu než plynovou?

Nechytejte mě za slovo. Neexistuje žádný ideální zdroj. Rozhodnutí, které učinili tvůrci Státní energetické koncepce, má mnoho aspektů. Jedním z nich je snaha splnit závazek, týkající se omezování vlivu člověka na klima. Můžeme pořád uvažovat, že nahradíme dosluhující uhelné elektrárny i dosluhující Dukovany plynem, ale zemní plyn není přátelský zdroj vůči klimatu, protože ho tvoří uhlík a vodík.

A co malé modulární jaderné reaktory, ty by nebyly výhodnější než výstavba jednoho velkého jaderného bloku?

To není vůbec nic nového. Po světě jich fungují desítky až stovky, na lodích i v ponorkách. Co je trochu nové, je snaha tyto malé reaktory využít pro výrobu elektřiny na pevnině. Je to přitažlivá technologie, ale vyvíjí se 50 až 60 let. V 80. letech se počítalo s jadernými výtopnami v každém krajském městě, v Praze to mělo být v Radotíně. Poté byla však tato koncepce opuštěna, protože uhlí bylo tak levné, že by se jaderné teplárny nevyplatily.

Obecně ale malé jaderné reaktory nejsou levnou záležitostí. Jistěže velký jaderný blok je dražší než malý, ale když si přepočítáte náklady na instalovaný kilowatt, tak to zase až tak úžasně nevychází. Nikdo neudělal poctivou úvahu, jestli se víc vyplatí topit a dobíjet elektromobily elektřinou z velkého jaderného bloku nebo ze série malých. Navíc žádný malý modulární reaktor ani zatím není na trhu.

Byla vůbec zpracována dopadová studie, zda se vyplatí nový jaderný blok o výkonu 1200 MW vybudovat?

Taková studie samozřejmě zpracována byla. Má to prostě být částečná náhrada bloků, které se v letech 2035 až 2060 odstaví. Nový blok má nahradit jen polovinu výkonu současných Dukovan.

Čili je to podle Vás v současné situaci nejlepší řešení?

Odpovídá to Státní energetické koncepci, nic jiného ze mě nedostanete.

Proč se ten nový jaderný blok začal nyní tak rychle připravovat, navíc v době nouzového stavu, bez konzultace s poradními orgány vlády?

Jak rychle? Vždyť to má pět let zpoždění.

Nejdřív se připravoval tendr na dostavbu Temelína. Ten byl zrušen, pak vše na několik let usnulo a nyní se překotně začal připravovat tendr na výstavbu bloku v Dukovanech..

Má-li ten blok být připraven ke spuštění v letech 2035 – 40, když už se stávající Dukovany opravdu budou chystat k odchodu do penze, je nejvyšší čas, při délce legislativních procesů, vyjednávání o notifikaci s Evropskou komisí. Oproti Národnímu akčnímu plánu pro jadernou energetiku, který navazuje na Státní energetickou koncepci, je harmonogram ve skluzu. Takže o spěchu bych nemluvila.

Vy sama jste ale kritizovala, že tzv. nízkoemisní zákon, který se týká garance cen elektřiny z nového bloku a který už schválila vláda, má být ve sněmovně projednán ve zkráceném řízení.

To mi připadalo opravdu zbytečné, uvidíme, jak to teď bude ve sněmovně. Od počátku bylo jasné, že stát se bude muset angažovat nějakou formou podpory. Jaká tato forma má být, si podle mne zaslouží podrobnou diskusi, aby vlády, které přijdou, neměly potřebu zákon protlačený ve zkráceném řízení měnit.

Model financování, kdy 70 % stavby zaplatí stát, považujete za dobrý?

Není na mně, abych to posuzovala. Bylo to tak rozhodnuto. Nejspíš bude stát financovat výstavbu prostřednictvím emise dluhopisů.

A co se týče garance výkupních cen?

I to sleduji jen z povzdálí, mé práce se to přímo nedotýká. Je to rozhodnutí stratégů, kteří mají odpovědnost za to, že tu budeme mít stabilní dodávky elektřiny, aniž bychom byli příliš závislí na dovozu proudu.

Pokud vybudujeme jeden jaderný blok, budeme soběstační ve výrobě elektřiny?

Jistěže ne, nový blok nahradí jen polovinu výkonu současných Dukovan, k tomu se budou odstavovat všechny uhelné elektrárny.

Co bude tedy tvořit v následujících letech energetický mix?

Podle mě se nevyhneme po určitou dobu podobně jako Německo přemostit útlum uhlí plynem, paroplynovými elektrárnami. Zatím se neví, jak bude ten mix namíchán. Vybírat si můžeme z jaderných a paroplynových elektráren a obnovitelných zdrojů. Dovoz bychom asi dopustit neměli, protože okolní státy jsou na tom podobně jako my.

Vy osobně byste byla pro dřívější či pozdější útlum uhelných elektráren?

Můj osobní pohled je, že čím dřív, tím líp. Na druhou stranu je uhlí potřebné pro teplárny, což není rozhodně zanedbatelné, protože centrálně zásobováno teplem je asi 40 % domácností. Mohou všechny teplárny přejít na plyn? Je to cenově únosné? Takže čím dříve se dokážeme obejít bez uhlí, tím lépe, ale na druhou stranu má vše své náklady, a ty musí být přiměřené tomu přínosu.

Když jsem byla vloni na podzim na exkurzi po německých teplárnách, překvapilo mě, že všechny jsou na plyn, jen malý podíl paliva pocházel z obnovitelných zdrojů.

Ano, Německo se hodně orientuje na plyn a po určitý čas to může být i naše cesta.

Podle tajné zprávy BIS by mezi uchazeči o dostavbu Dukovan neměly být ruské a čínské firmy, protože představují bezpečnostní riziko pro náš stát.

Ta zpráva byla tak tajná, že jsem ji vůbec neviděla. Nic o tom nevím, náš úřad se přípravy té zprávy neúčastnil a zprávu ani nedostal.

Považovala byste z hlediska jaderné bezpečnosti za přijatelné, kdyby tendr vyhrála ruská či čínská firma?

Z hlediska jaderné bezpečnosti všech těch pět předpokládaných uchazečů splňuje požadavky.

A z hlediska strategické bezpečnosti?

Tu neposuzuji, od toho máme jiné.

Vy jste se ale před časem vyjádřila, že pro Vás by byla nejpřijatelnější korejská firma.

Ne, tak jsem to neřekla. Pan Moravec se mě ve svých Otázkách zeptal, který z případných uchazečů o Dukovany má podle mě dobré reference, co se týče dodržení časového harmonogramu a dohodnuté ceny. Na to jsem mu odpověděla, že Korejci ve Spojených arabských emirátech. Nic víc, nic míň. Já nikoho nepreferuji.

Pavel Telička řekl v rozhovoru pro náš magazín, že dukovanský tendr je šit na míru některému z uchazečů, nejspíš Rosatomu.

Jak to může vědět?

Třeba proto, že reaktor má mít výkon 1200 megawattů, což má přesně jen reaktor MIR 1200 ruského Rosatomu.

Nemá mít výkon 1200 MW, ale nejvýše 1200 MW. V žádném případě nemůže nastat situace, že bude jen jeden zájemce. Zatím je jich pět, všichni deklarují, že podají nabídku a všichni vědí, že výkonové omezení je 1200 MW.

A všichni ti zájemci mohou nabídnout takový reaktor?

Westinghouse ho má, Korejci se chystají snížit výkon referenčního reaktoru o výkonu 1400 MW, který stavěli v Koreji i v Emirátech, Čína má reaktor o výkonu 1000 MW, Francouzi ho prý také mohou nabídnout.

Když jste se ale ptala na ty strategické záležitosti, ono se může stát, že uchazeči vytvoří konsorcium, třeba francouzská firma Framatome s ruským Rosatomem, jako se to teď stalo v bulharském Belene. Tam uvažují Francouzi o podání nabídky na výstavbu elektrárny Belene s Rosatomem a s General Electric, jako vlastníkem Alstomu. Jak byste to strategicky posuzovala? Nebylo by vůbec překvapivé, kdyby Francouzi přišli s ruským projektem.

To by bylo zajímavé. Už je asi jasné, že nebude zvolen model výstavby pomocí mezivládní smlouvy, jako v Maďarsku.

Nikdy to na tento model nevypadalo, ale je možné, že o tom někteří snili. Tenhle model by u nás ani nebyl možný. Maďarsko vycházelo z toho, že má s Ruskem z 80. let mezivládní smlouvu, v níž se říkalo, že pokud by stavělo další jaderný blok, svěří ho Rusům. O tu smlouvu se pak při notifikaci veřejné podpory v Bruselu mohli opřít.

Má Česká republika šanci získat v Bruselu notifikaci pro nový jaderný blok v Dukovanech?

Nevím. Ale třeba Velká Británie i Maďarsko si své modely dokázaly obhájit. Bude to záviset na šikovnosti našich vyjednavačů.

Už se začalo vyjednávat?

Netuším.

Je reálné, že tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech bude vypsán do konce roku?

S největší pravděpodobností ano. ČEZ prohlašuje, že po podepsání rámcové smlouvy a dalších smluv se státem už nic vypsání tendru nebrání. Vypsán bude, ale nejsem si jista, že bude dokončen.

Věříte, že náklady na výstavbu nového bloku Dukovan nepřesáhnou 160 miliard? Všude v Evropě se náklady na nové bloky proti původním plánům několikanásobně zvyšují.

To také netuším. Náklady v Evropě se samozřejmě zvyšují, ale my se díváme vždycky jen na ty problematické stavby, ne na ty, které běží bez problémů.

V Evropě se to nedaří nikde.

Ale Evropě se nedaří spousta dalších věcí. Třeba nové berlínské letiště bude snad konečně otevřeno s desetiletým zpožděním a s mnohonásobkem původně odhadovaných nákladů. Nebo vývoj Airbusu 380 nebo výstavba hamburské opery. To všechno jsou projekty, které se v líné, bohaté evropské civilizaci prostě nedaří. Proč by se tedy měla dařit výstavba jaderných bloků?

Čili podle Vás evropská civilizace natolik zlenivěla a zpohodlněla, že není schopna dotáhnout velké projekty?

Nakonec je, ale s velkými obtížemi.

Nebude to ale také náš případ? Když nejsme schopni stavět dálnice, proč bychom měli být schopni vybudovat nový jaderný blok?

Může to tak být, ale nemusí.

Nemáte obavy, že by stavba nového bloku v Dukovanech nemusela vyhovět požadavkům jaderné bezpečnosti?

To opravdu ne, protože pokud blok nebude splňovat velmi přísná kritéria bezpečnosti, nebude moci být vůbec spuštěn.

Máme vůbec dostatek kvalifikovaných odborníků pro výstavbu nového jaderného bloku?

Těch lidí není moc, ale úplně málo jich není. Pokud se stavba opravdu rozjede, lidé se určitě najdou, protože to bude tak zajímavá věc, že se to rychle naučí. Vždyť jsme postavili 6 jaderných bloků a taky jsme těch lidí tolik neměli.

Dukovany se asi opravdu povedly, ale s Temelínem byly dlouho nějaké problémy...

Během stavby Temelína se měnilo úplně všechno, od politiky po ekonomiku, měnil se celý řídicí systém, turbína byla prototypová, na to bylo těch problémů málo.

Když to shrnu, tak nepovažujete projekt výstavby nového jaderného bloku za špatný nápad a věříte, že bude dokončen?

Jediné, čemu věřím, je, že náš úřad posoudí ten projekt tak, aby elektrárna vyhověla všem požadavkům na bezpečnost.

Objevily se také spekulace, že možná nový blok postaven nebude, ale že určitým kruhům bude stačit, když se bude připravovat, protože i příprava bude stát několik desítek miliard.

Já nerada spekuluji a jsem možná naivní, ale věřím, že se bude krok po kroku postupovat tak, aby Státní energetická koncepce byla alespoň zčásti úspěšně naplněna.

 


O DOTAZOVANÉ:

Ing. Dana Drábová, Ph.D. je od roku 1999 předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od roku 2010 je také místostarostkou Pyšel. V letech 1980–1985 studovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. V letech 1994–2000 se věnovala doktorskému studiu v oboru jaderná fyzika a získala titul Ph.D. V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie , kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky. Následně byla jeden rok ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pak v letech 1996–1999 ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany. Od 1. listopadu 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Také od listopadu 2006 do listopadu 2009 předsedala Asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA). V říjnu 2013 převzala na liberecké Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát (doctor honoris causa) za propagaci vědy, 28. října 2014 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát.

související články

Vývoj cien energetických komodít v období 06/2020–08/2020

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Od začiatku júna začali ceny elektriny rásť. Podporu im dodávali hlavne emisné kvóty, uhlie, ropa, finančné trhy a neskôr aj plyn. Ropa rástla hlavne vďaka obmedzeniu jej ťažby krajinami aliancie OPEC a jej spojencami vedenými Ruskom a spoločne…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy
# strategie

OTE: Respektovaný partner na tuzemském i evropském trhu s elektřinou a trhu s plynem

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Společnost OTE, a.s., (OTE, operátor trhu) zahájila svou činnost v roce 2002, kdy měla působit jako operátor trhu s elektřinou.…

# plyn
# elektřina
# trhy
# strategie

V. regulační období: Transformace energetiky à la ERÚ

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Na počátku června Energetický regulační úřad (ERÚ) představil Zásady cenové regulace pro V. regulační období, které budou platit…

# elektřina
# trhy
# strategie

Aktuality v elektroenergetice

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 6/2020–8/2020 …

# elektřina
# trhy

Modely obchodu s elektřinou ve světle probíhající transformace energetických trhů

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Když v roce 2001 vstoupil do účinnosti tehdy úplně nový energetický zákon, tak se všichni obchodníci s elektřinou museli naučit…

# elektřina
# trhy
# legislativa
# strategie

Česko-slovenské energetické fórum - přesun na 2021

24. 11. 2020 14:00 - 25. 11. 2020 15:00
Hotel NH Collection, Olomouc
Přesunuto na 2021. Uhlíková neutralita: pouze jedna z mnoha změn ovlivňujících současnou energetiku.

Smart Energy Forum

25. 11. 2020 09:15 - 26. 11. 2020 17:00
on-line
Smart Energy Forum je největší středoevropskou konferencí v oblasti decentrální energetiky s důrazem na fotovoltaiku, akumulaci energie a inovace. Letošní ročník proběhne on-line ve dnech 25. – 26. listopadu 2020. Na konferenci vystoupí více než 30 špičkových přednášek ze zahraničí i tuzemska.

Ekoinovační fórum - Moderní energetika

27. 11. 2020 10:00 - 13:00
on-line
Platforma pro diskusi o tom, jak může Česko využít inovace pro nastartování své ekonomiky

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

54280
Počet publikovaných novinek
1761
Počet publikovaných akcí
562
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika